Dne 24. června analytici trhu uvedli, že bude trvat dlouho, než se výroba hliníkářského průmyslu a logistická doprava v regionu Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) plně vrátí k normálu, a že globální trendy v dodávkách a cenách hliníku nadále narušují četné nejistoty.

Analytici společnosti Alpha Mena otevřeně uvedli, že i v případě implementace příslušné mírové dohody existují značná implementační rizika při následném podpisu a ověření, opětovném spuštění výrobní linky a provozu. Z hlediska opravného cyklu by za optimistických okolností trvalo 3 až 6 měsíců oprava poškozených výrobních zařízení. S odkazem na historii průmyslového oživení po minulých konfliktech často trvá 6 až 12 měsíců, než se regionální kapacita výroby hliníku plně zotaví. V současné době je provozní tempo několika klíčových...hliníkářské společnostiv Perském zálivu, jako jsou Alba, EGA a Qatarum, se udržují pouze na 30–60 %. Instituce předpovídají, že pro tento region bude obtížné dosáhnout plného obnovení výrobní kapacity před čtvrtým čtvrtletím roku 2026.

Viceprezident pro výzkum v bance SICO dodal, že současné komplexní proměnné, jako je přetížení přístavních plavidel, nevyřízený náklad, přetížení logistiky a vyčkávací přístup odběratelů v následných fázích, jsou vzájemně propojeny, což ztěžuje přesnou předpověď časového okna pro návrat průmyslového řetězce k normálu a krátkodobé narušení dodávek je obtížné zcela vyřešit.

Narušení nabídky nadále podporuje ceny hliníku a společnost Alpha Mena vydala cenové předpovědi: pokud bude úspěšně dosaženo příslušných dohod, krátkodobé ceny hliníku zaznamenají pokles o 5–10 % a ceny hliníku na Londýnské burze kovů (LME) by mohly prozkoumat rozmezí 2850–2950 USD/tuna, aby našly podporu; trh se pravděpodobně stabilizuje od července do září, přičemž provozní rozmezí bude uzamčeno na 2900–3050 USD/tuna.

Na straně nabídky a poptávky zaujímá oblast Perského zálivu klíčové postavení v globálním systému dodávek hliníku. Data ukazují, že denní produkce primárního hliníku v zemích Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC) v dubnu letošního roku činila pouze 62 % úrovně před konfliktem. Celková produkce primárního hliníku v tomto regionu představuje 6–8 % celosvětové produkce a je také důležitým zdrojem dovozu pro mnoho zemí, přičemž do Evropské unie dodává 19 % celkového dovozu hliníku, do Spojených států 20–21 % a do Japonska 28 %. Pokrok v obnově kapacity výroby hliníku v Perském zálivu přímo ovlivňuje dodávky surovin v Evropě, Americe, Japonsku a mnoha dalších místech a bude i nadále tvořit podpůrnou základnu pro mezinárodní ceny hliníku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Celkově by mohly nízká provozní podmínky hliníkových společností v Perském zálivu přetrvávat a krátkodobé výhody by mohly vést k poklesu cen hliníku. Významný podíl globální nabídky v regionu však omezí prostor pro pokles cen a ceny hliníku ve třetím čtvrtletí by mohly kolísat převážně v určitém rozmezí.